Markéta Hrobařová

Fotografie z natáčení TV seriálu Hop nebo trop

-----

Rozhovor s Markétou Hrobařovou z roku 2000

Ahoj Markétko, jak dívka, v roce 2000 dítě, přišla k takovému kolosu?

Úplně normálně, možná jako většina lidí. Za plotem běhalo několik nádherných plyšových kuliček. Táta svého psa měl, já ne. Slovo dalo slovo a Adámek měnil bydliště.

Dobrá tohle beru, ale vidět bernardýna se šesti zkouškami to určitě nemá, jak říkáš, většina lidí.

To máš pravdu, ale znáš taťku, výcvikáře. Jeho heslo je "Cvičit se dá každý pes, záleží jen na psovodu." Při cvičení mi dost pomohl.

Apropo, když jsme u výcviku. Tvrdí se, že pokud naučíš bernardýna kousat tak mu zničíš charakter.

Tak tohle neznám. Adam miluje lidi a zvláště ty, co nesou tašku. Ty má nejraděli. Bere je totiž jako nosiče dobrůtek. Charakter, to nedokážu posoudit. Ale nejnebezpečnější je, když slintá. To potom prchají všichni.

I tvoji nápadníci?

No comment.

Dobře, tak tedy tohle přeskočíme. Jaký je Áda doma?

Když byl Ádík ještě štěně, neměl v světě nepřítele. Ze dvora mu snesli všecko, chovali ho jako děcko. Teď je ale trochu větší, vleze domů a je tu spousta řečí. Má kotec s Erouškem (dobrmanem). Každý má svoji boudičku, ale rádi chrní spolu v jedné. Srovnají se bez problémů.

Nakonec otázka. Jaký máte společný cíl?

Velkou touhu, ZVV2. Některé závody jsme už podle dvojky absolvovali, ale na osmdesátikilového psa překážky moc často stavěné nejsou. Není to tak jednoduché.

Držím palce, ať se to všechno splní. Přeji mnoho úspěchů. Vidět totiž bernardýna cvičit, sbírat tituly na výstavách (DKK 0/0) a ještě k tomu chovného, to taky při mém věku už podruhé nemusím zažít. Jak už jsem řekl, držím palce. Díky.